ENR 1.7  Postupy pro nastavení výškoměru

1.7.1  ÚVOD

Používané postupy pro nastavení výškoměru všeobecně odpovídají postupům obsaženým v dokumentu L 8168.

1.7.2  ZÁKLADNÍ POSTUPY PRO NASTAVENÍ VÝŠKOMĚRU

1.7.2.1  Všeobecně

Tyto postupy se vztahují na všechny lety. Výjimky a podmínky mohou být stanoveny příslušným stanovištěm ATS.

Tyto postupy popisují metodu zajišťování příslušného vertikálního rozstupu mezi letadly a zajištění požadované vzdálenosti od terénu během všech fází letu. Tato metoda je založena na následujících ustanoveních:

1.7.2.2  Převodní nadmořská výška
1.7.2.2.1 Převodní nadmořská výška je nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami, vyjma případů ENR 1.7 para 2.5 c). Převodní nadmořská výška v celém FIR je 5000 ft (1500 m) AMSL, s výjimkou případu uvedeného v ENR 1.7 para 2.2.2 a ENR 1.7 para 2.2.3.
1.7.2.2.2 Mimo TMA, na tratích ATS, kde je publikovaná minimální letová nadmořská výška vyšší než 5000 ft AMSL, se převodní nadmořská výška pro lety IFR zvyšuje na hodnotu shodnou s touto minimální letovou nadmořskou výškou.
1.7.2.2.3 Mimo TMA v horských oblastech, kde je terén vyšší než 4000 ft (1200 m) AMSL se převodní nadmořská výška pro všechny lety VFR a pro lety IFR letící mimo tratě ATS zvyšuje na nadmořskou výšku, která odpovídá výšce 1000 ft (300 m) AGL.
1.7.2.3  Převodní hladina
1.7.2.3.1 Převodní hladina je nejnižší použitelná letová hladina, nacházející se alespoň 1000 ft (300 m) nad převodní nadmořskou výškou.
1.7.2.4  Převodní vrstva
1.7.2.4.1 Vzdušný prostor mezi převodní nadmořskou výškou a převodní hladinou se nazývá převodní vrstva. Horizontální let v převodní vrstvě není povolen vyjma zvláštně povolených činností. (viz. ENR 1.7 para 2.1)
1.7.2.4.2 Minimální tloušťka převodní vrstvy je v souladu s ICAO Doc. 7030/5 stanovena na 1000 ft.
1.7.2.5  Vyjadřování vertikální polohy letadla

Vertikální polohy letadel musí být vyjadřovány:

  1. letovými hladinami u letu v nebo nad převodní hladinou;

  2. nadmořskými výškami při letu v nebo pod převodní nadmořskou výškou;

  3. výškami nad zemí při traťovém letu do 1000 ft (300 m) nad zemí;

Při průletu převodní vrstvou musí být vertikální poloha letadla vyjadřována:

  1. letovými hladinami při stoupání; a

  2. nadmořskými výškami při klesání.

1.7.2.5.1 Jakmile bylo vydáno povolení na přiblížení a bylo zahájeno klesání na přistání, může být vertikální poloha letadla vyjadřována nadmořskou výškou (QNH) za předpokladu, že se neočekává horizontální let nad převodní nadmořskou výškou.
1.7.2.6  Změna z nadmořské výšky na letové hladiny a naopak

Změna z nadmořské výšky na letové hladiny a naopak se provádí:

  1. v převodní nadmořské výšce při stoupání; a

  2. v převodní hladině při klesání.

1.7.3  Popis oblasti pro nastavení výškoměru

Při letu v nebo pod převodní nadmořskou výškou musí být na výškoměrech nastaven následující tlak:

  1. QNH řízeného letiště

    1. v CTR, TMA a v ATZ, jejíž horní hranici nebo její část tvoří spodní hranice TMA,

    2. pod spodní hranicí TMA, jež je definována nadmořskou výškou (AMSL)*

    Poznámka 1: * Spodní hranice TMA definovaná nadmořskou výškou (AMSL) je vždy vztažena ke QNH řízeného letiště, kterému TMA náleží.

    Poznámka 2: * Jedná se o lety ve vzdušném prostoru pod spodní hranicí TMA, jež by při nesprávném nastavení tlaku mohly neúmyslně způsobit nežádoucí narušení TMA nebo nevhodné zobrazení údajů tlakové nadmořské výšky na přehledových systémech ATS.

  2. regionální (oblastní) QNH nebo QNH nejbližšího neřízeného letiště

    1. v ostatních případech.

    Poznámka: Regionální (oblastní) QNH je předpověď minimální hodnoty QNH ve FIR PRAHA během stanoveného časového období.

1.7.4  Postupy pro provozovatele a pro piloty

1.7.4.1 Informace o letištním QNH, teplotě a převodní hladině v koncové řízené oblasti jsou uvedeny ve vysíláních ATIS nebo předávány příslušným stanovištěm ATS. Regionální QNH je uvedeno v meteorologických vysíláních a na žádost je k dispozici na stanovištích ATS.
1.7.4.2 Hodnoty QNH jsou uváděny v hektopascalech. Na vyžádání se poskytuje QNH v milimetrech Hg. Údaje o minimálních letových nadmořských výškách jsou uvedeny na příslušných mapách.
1.7.4.3 Lety VFR do nadmořské výšky 5000 ft (1500 m) AMSL nebo do výšky 1000 ft (300 m) nad zemí (AGL), v případě, že je tato hladina výše než 5000 ft (1500 m) AMSL, musí mít na výškoměru nastaveno QNH v souladu s ENR 1.7 para 3.
1.7.4.4 Pilot je odpovědný za korekce nastavení výškoměru jak jsou popsány v L 8168. Jestliže je letadlo povoleno ATC do nadmořské výšky, kterou velitel letadla shledá neakceptovatelnou z důvodu nízké teploty nebo jakéhokoliv jiného důvodu, potom musí požadovat náhradní nadmořskou výšku. Jestliže taková žádost není přijata, ATC bude považovat povolení za akceptované a předpokládat že podle něho bude postupováno.
1.7.4.5 Když je let IFR vektorován za pomoci přehledového systému ATS, nejnižší hladinou přidělitelnou ATC je minimální nadmořská výška pro poskytování přehledových služeb ATC (ATCSMA), která vždy zajistí požadovanou bezpečnou výšku nad překážkami, a to i s ohledem na efekt nízké teploty, je−li to žádoucí.
1.7.4.6  Vertikální rozstupy
1.7.4.6.1 Vertikální rozstup se zajišťuje přidělováním rozdílných hladin v souladu s předpisy Letové provozní služby (L 11) a Postupy pro letové navigační služby − Uspořádání letového provozu (L 4444).
1.7.4.6.2 Pod převodní nadmořskou výškou jsou přidělovány nadmořské výšky vztažené k tlaku přepočítanému na střední hladinu moře (QNH).
1.7.4.6.3 Nad převodní nadmořskou výškou jsou přidělovány letové hladiny podle tabulky cestovních hladin Dodatku 3 k předpisu Pravidla létání (L 2).
1.7.4.7  Plánování

Hladiny letu se v letovém plánu vyjadřují:

  1. letovými hladinami u letu v nebo nad nejnižší použitelnou letovou hladinou nebo nad převodní nadmořskou výškou;

  2. nadmořskými výškami při letu v převodní nadmořské výšce nebo pod ní, nebo při letu pod nejnižší použitelnou letovou hladinou;

  3. zkratkou VFR pro neřízené lety VFR.

1.7.5  Tabulka cestovních hladin

1.7.5.1 Všechny traťové lety se musí uskutečnit v cestovních hladinách, které odpovídají letěné trati podle Tabulky cestovních hladin.

TABULKA CESTOVNÍCH HLADIN

MAGNETICKÁ TRAŤ

Od 000° do 179°

Od 180° do 359°

IFR VFR IFR VFR
FL m ft FL m ft FL m ft FL m ft
-9003000-10503500-12004000-13504500
5015005000551700550060185060006520006500
7021507000752300750080245080008526008500
90275090009529009500100305010000105320010500
110335011000115350011500120365012000125380012500
130395013000135410013500140425014000145440014500
150455015000155470015500160490016000165505016500
170520017000175535017500180550018000185565018500
190580019000195595019500200610020000205625020500
210640021000215655021500220670022000225685022500
230700023000235715023500240730024000245745024500
250760025000255775025500260790026000265810026500
270825027000275840027500280855028000285870028500
290885029000   300915030000   
310945031000   320975032000   
3301005033000   3401035034000   
3501065035000   3601095036000   
3701130037000   3801160038000   
3901190039000   4001220040000   
4101250041000   4301310043000   
4501370045000   4701435047000   
4901495049000   5101555051000   

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

FL 50 a FL 55 je použitelná při QNH ≥ 1051 hPa

FL 60 a FL 65 je použitelná při QNH ≥ 1014 hPa

FL 70 a FL 75 je použitelná při QNH ≥ 978 hPa

Převodní hladiny podle platného QNH

 

Převodní hladina

≥ 105150
1014 - 105060
978 - 101370
≤ 97780

Mimo TMA, tam kde je minimální letová nadmořská výška výše než 5000 ft AMSL, je převodní hladina pro lety IFR nejnižší použitelná letová hladina. Nejnižší použitelná letová hladina na tratích ATS je na vyžádání k dispozici na příslušných stanovištích ATS.